Supermarine Seagull V - Fotografie & Video

Tá Supermarin mrož (originally known as the Supermarine Seagull V) was a British single-engine amphibious biplane reconnaissance aircraft designed by R. J. Mitchell and first flown in 1933. It was operated by the Fleet Air Arm (FAA) and also served with the Royal Air Force (RAF), Royal Australian Air Force (RAAF), Royal New Zealand Navy (RNZN) and Royal New Zealand Air Force (RNZAF). It was the first British squadron-service aircraft to incorporate in one airframe a fully retractable main undercarriage, completely enclosed crew accommodation and all-metal fuselage. Designed for use as a fleet spotter to be catapult launched from cruisers or battleships, the Walrus was later employed in a variety of other roles, most notably as a rescue aircraft for downed aircrew. It continued in service throughout the Second World War.

Zdroj: Supermarine Racek V na Wikipedii

Tá Supermarinový racek V byl britský obojživelný dvouplošník, který byl navržen pro průzkumné a pozorovací mise z námořních plavidel. Byl také známý jako Supermarine Walrus a byl to poslední dvouplošný létající člun, který společnost Supermarine vyrobila. Seagull V poprvé vzlétl v roce 1933 a vstoupil do služby u Australského královského letectva v roce 1935, následovaného Královským námořnictvem, Královským letectvem a dalšími leteckými silami Commonwealthu. Seagull V měl jeden motor Rolls-Royce, který poháněl dvě protiběžné vrtule, a zatahovací podvozek, který mu umožňoval přistávat na vodě i na souši.
Tá Racek V Měl čtyřčlennou posádku a mohl nést pumy, hlubinné pumy nebo světlice. Během druhé světové války byl používán pro různé role, jako je námořní hlídkování, vzdušně-námořní záchrana, protiponorkový boj a doprovod konvojů. Seagull V byl také schopen provádět akrobacii, jak předvedl jeho zkušební pilot na letecké show v roce 1933. Seagull V byl nakonec nahrazen modernějšími letadly a vrtulníky a byl vyřazen ze služby na konci 40. let.