Sovětská 122mm houfnice D-30 | |
|---|---|
| Země | URSS |
| Roli | Houfnice |
| V provozu | 1963–současnost |
Fotogalerie sovětské 122mm houfnice D-30, The D-30, nebo 122-mm houfnice D-30 (GRAU index 2A18), je sovětská houfnice, která poprvé vstoupila do služby v roce 1960. Je to relativně lehká a praktická zbraň, přestože je dostatečně těžká pro trvalou palbu na dlouhé vzdálenosti v poli. D-30 má maximální dosah 15,4 km, nebo přes 21 km pomocí munice RAP.
Views : 4361
Zbraně AFV | |
|---|---|
| Vydavatel | Profilové publikace |
| Titr | Tiger I - II - AFV Zbraně 48 |
| Ref | 48 |
| Popis | Revue de 27 pages sur les chars “Tiger I & II” |
Tá Tygr I (Tigre), diminutif de Panzerkampfwagen VI Tiger Ausführung E – Sonderkraftfahrzeug 181, char d’assaut lourd allemand en service de 1942 à 1945, est l’un des chars les plus connus de la Seconde Guerre mondiale, bien qu’il n’ait été que peu produit par rapport au T-34 soviétique ou au Sherman américain. Ce sont ses dimensions, ses lignes très carrées, sa résistance au combat, sa puissance ainsi que les équipages expérimentés l’ayant mené au feu qui ont marqué les esprits, notamment du fait de la propagande allemande.
Jeho vývoj začal v roce 1937 a když se poprvé objevil na frontě, 29. srpna 1942, poblíž Leningradu, tygr I est le char techniquement le plus avancé, le mieux protégé et le plus puissant aligné par l’Axe, affichant une mobilité limitée mais exceptionnelle pour un engin qui fait plus de deux fois le poids de ses prédécesseurs et de la majorité de ses adversaires chenillés. Mais le char lourd, outre de sa production faible, a pâti tout au long de sa carrière de sa mécanique très fragile réduisant considérablement sa disponibilité au feu, et qui, avec sa faible autonomie et son poids excessif, compliquait sa mise en œuvre opérationnelle. Construit à seulement 1 350 exemplaires, il n’a été que rarement endivisionné mais plutôt engagé dans des unités indépendantes.
Zdroj: Tiger I & II sur Wikipedia
Počet zobrazení: 1029
Polopásová M2 | |
|---|---|
| Země | SPOJENÉ STÁTY |
| Roli | Polopásový dělostřelecký tahač/průzkumné vozidlo |
| Postaven | Neznámé |
Fotogalerie half-tracku M2, The M-2 Half Track bylo obrněné vozidlo používané Spojenými státy během druhé světové války.
The half-track design had been evaluated by the US Ordnance department using Citroën-Kégresse vehicles. The White Motor Company produced a prototype half track using their own chassis and the body of the M-3 Scout Car.
In 1938, the White Motor Company took the Timken rear bogie assembly from a T-9 Half-track a přidal jej k M-3 Scout Car, čímž vznikl T-7 Half-Track Car. Toto vozidlo bylo žalostně poddimenzované, a když se objevil další požadavek od dělostřeleckých jednotek americké armády na hlavní tahače (dělostřelecký tahač), bylo navrženo vozidlo s vylepšeným motorem, které bylo poté označeno jako T-14. Do roku 1940 bylo vozidlo standardizováno jako M-2 Half-Track a bylo dodáváno armádním jednotkám jako hlavní hybatel i průzkumné vozidlo. Ta měla sloužit v mezidobí, dokud nebudou moci být nasazena specializovanější vozidla.
Zdroj: M2 Half Tack sur Wikipedia
Zobrazení : 3811
Zbraně AFV | |
|---|---|
| Vydavatel | Profilové publikace |
| Titr | Ruský T34 |
| Ref | 47 |
| Popis | Le char “Russian T34” |
Tá T-34 est un char moyen entré en service en 1940 au sein de l’armée rouge. Il constitue à l’époque un remarquable équilibre entre les trois facteurs majeurs qui définissent la qualité d’un blindé, à savoir : la puissance de feu, la protection et la mobilité. Cette réussite en fait l’un des atouts de l’Union soviétique face à l’invasion de la Wehrmacht.
Celle-ci devra d’ailleurs, pour le contrer, revoir sa politique de conception de blindés en mettant au point, par exemple, le Panzer-V ‘Panther’, qui empruntait une partie de ses caractéristiques techniques au T-34. Bien que rapidement dépassé lui même par les productions étrangères, le T-34 va tout de même rester en production de 1940 à 1958, avec un total d’unités produites estimé à 84 070 exemplaires, ce qui en fait le second char le plus produit de tous les temps, juste derrière ses successeurs, les T-54 et T-55.
Zdroj: Wikipedie
Pohledy : 678
Profilové publikace | |
|---|---|
| Série | Zbraně AFV |
| Titr | Lehké tanky M22 Locust a M24 Chaffee |
| Ref | 46 |
| Popis | 24stránková recenze "Lehkých tanků M22 Locust a M24 Chaffee" |
Lehký tank (výsadkový) M22 je americký lehký letecký přepravitelný tank používaný během druhé světové války. Britové je jmenovali Kobylka (kobylka).
Lehký tank M24 byl lehký tank vyráběný Spojenými státy a používaný během druhé světové války a v poválečných konfliktech, jako byla korejská válka. Byl jmenován Chaffee Brity na počest generála Adna R. Chaffeeho Juniora, který se podílel na rozvoji používání tanků v amerických ozbrojených silách.
Zdroj: Tank M22 Locust na Wikipedii Zdroj: Tank M24 Chaffee na Wikipedii
Počet zobrazení: 1165
Profilové publikace | |
|---|---|
| Série | Zbraně AFV |
| Titr | PanzerKampfwagen IV |
| Ref | 43 |
| Popis | Recenze na tank "PanzerKampfwagen IV" |
Tá SdKfz 161 Panzerkampfwagen IV (PzKpfW IV), nazývaný " Panzer IV byl tank střední třídy používaný německou armádou během druhé světové války. Původně byl navržen jako tank palebné podpory a vyzbrojen 75mm krátkým kanónem KwK 37 L/24 pro Panzer IV Ausf. A / B / C / D / E / F, byl od března 1942 přezbrojen na 75 mm dlouhý protitankový kanón KwK 40 L/43 pro Panzer IV Ausf. F2 / G / H / J. Ten PzKpfW IV byl nejpoužívanějším tankem Panzerwaffe, s 9 000 vyrobenými exempláři, a dal vzniknout mnoha verzím.
Le 11 janvier 1934 la direction de l’armement de la Wehrmacht, le Heereswaffenamt, demanda l’étude d’un char « lourd » (il devint « moyen » avec l’apparition du « Tiger ») pour appuyer les Panzerkampfwagen III « moyens », en cours d’étude eux aussi, en fournissant des tirs anti-personnels grâce à un canon de 75 mm à faible vitesse initiale. Le véhicule ne devait pas excéder la masse de vingt quatre tonnes, pour pouvoir emprunter les ponts de campagne, et être capable d’une vitesse de 35 km/h sur route. En 1935, suite aux essais de différents prototypes, le projet des usines Krupp fut sélectionné pour la construction en série. Le premier PzKpfW IV « A » sortit d’usine en octobre 1937.
Zdroj: Wikipedie
Počet zobrazení: 776
Profilové publikace | |
|---|---|
| Série | Zbraně AFV |
| Titr | M103 Heavy Tank |
| Ref | 41 |
| Popis | Revue sur les chars “M103 Heavy Tank – M41 Light Tank” |
– The M103 · heavy tank served the United States Army and the US Marines during the Cold War. Until the development of the M1A1 in the mid 1980s, it was the heaviest and most heavily-armed tank in US service. The M103 was manufactured at the Detroit Arsenal Tank Plant and the first units were accepted in 1957.
Nádrž Moderátor M41 Walker Bulldog est un char de combat léger américain, qui a été conçu pour remplacer le char M24 Chaffee. Sa production a commencé en 1951 et il servit aussitôt durant la guerre de Corée. Il fut exporté dans plusieurs pays et combattit aussi bien durant la guerre du Vietnam qu’en Somalie.
Zdroj: M103 heavy tank sur Wikipedia
Zdroj: M41 sur Wikipedie
Views : 990
Junkers JU-52 | |
|---|---|
| Země | Německo |
| Kategorie | Vojenská letadla |
| Typ | Dopravní letadla |
| Popis | Album 45 fotografie "Junkers JU-52" |
Tá Junkers Ju 52 (anglicky přezdívaný Teta Ju, anglicky Železná Annie) byl dopravní letoun z vlnitého železa vyráběný německou firmou Junkers od 30. let 20. Byl postaven ve více než 4800 kopiích a byl používán mnoha leteckými společnostmi, ale také jako vojenský dopravní letoun a bombardér během druhé světové války. Důkazem jeho robustnosti byly tři příklady Junkers Ju 52, které švýcarská armáda používala až do 80. let 20. Junkers Ju 52 během španělské občanské války v Legie Condor splnili své první vojenské mise. Poté byly použity jak jako dopravní letadla, tak jako bombardéry. Poté sehráli rozhodující roli v leteckých operacích na počátku druhé světové války v Beneluxu v roce 1940 a proti Krétě v roce 1941, i když ztráty se rychle staly významnými.
Zdroj: JU-52 Junkers na Wikipedii
Views : 5476
Profilové publikace | |
|---|---|
| Série | Zbraně AFV |
| Titr | Ruská řada BT |
| Ref | 37 |
| Popis | Recenze ruských tanků "Russian BT Series" |
Navrženy na počátku třicátých let, BT rychlé tanky pro Nádrž Bystrokhodný (z ruského Быстроходный танк, dosl. Tank Veloce), hrál hlavní roli ve vývoji sovětských obrněných sil. Byly to první modely tanků dostupné ve velkém počtu, které umožnily rozvoj mechanizovaných doktrín. I když byly tyto doktríny zdiskreditovány a zapomenuty těsně před začátkem německé invaze, vydláždily cestu těm, kteří později použili potomka Bt, le T-34.
Zdroj: Wikipedie
Počet zobrazení: 820
Profilové publikace | |
|---|---|
| Série | Zbraně AFV |
| Titr | Nádrže Hotchkiss, H35, H39 a Somua 35 |
| Ref | 36 |
| Popis | Přehled francouzských lehkých tanků |
Hotchkiss H35 nebo lehký tank Model 1935 H je francouzský lehký tank z roku 1930. Lépe poháněná verze, Hotchkiss H-39, byla vyrobena v roce 1939.
Le char Somua S35 était un véhicule blindé de la Seconde Guerre mondiale construit par Somua, considéré comme le meilleur char de combat français en 1940. Produit à 430 exemplaires, il était rapide, correctement blindé (ce fut le premier char de l’histoire équipé d’un blindage incliné, plus résistant pour autant d’épaisseur) et armé d’un canon de 47 mm. Équipé d’une tourelle monoplace, le chef de char faisait office de canonnier, ce qui empêchait de tirer pleinement parti de l’armement principal.
Zdroj: Wikipedie
Zobrazení : 2363